Používání výpočetní techniky se stalo samozřejmou součástí pracovních činností ve všech organizacích. Počítačová gramotnost je pokládána za nezbytný předpoklad pro efektivní využívání všech možností, které nám počítače nabízejí. Základní formou vzdělávání v oblasti výpočetní techniky je účast na kurzech doprovázená procvičováním v praxi. Pro dosažení optimálního výsledku vzdělávacího procesu je třeba správně zvolit typy a počty kurzů, kterými musí pracovník projít, aby dosáhl požadované úrovně znalostí a zkušeností nutných pro vykonávání své funkce. Účast na kurzech je náročná jak z časového, tak i finančního hlediska. Pro minimalizaci nákladů na dosažení cílového stavu je třeba vycházet ze stávajících znalostí a zkušeností pracovníků, stanovit optimální posloupnost kurzů a po jejich absolvování ověřit úroveň dosaženého vzdělání. Existují však v jednotlivých organizacích ucelené vzdělávací programy zaměřené na rozvoj lidských zdrojů v této oblasti? Lze účinně vzdělávat zaměstnance tak, aby dokázali programové prostředky využívat skutečně efektivně? Lze měřit jejich reálné znalosti a efektivitu prostředků vynaložených na jejich vzdělávání? Odpověď na tyto otázky zní jednoznačně ANO. Počítačová škola GOPAS nabízí za tímto účelem svým klientům spolupráci při vytvoření komplexních systémů vzdělávání na míru, které se stávají jedním ze strategických modulů efektivního řízení lidských zdrojů. Systém vzdělávání na míru System vzdelavani na miruPříprava programu vzdělávání respektuje požadavky klienta na rozsah účasti pracovníků Počítačové školy GOPAS na jeho tvorbě. Ta se může pohybovat v širokém rozmezí, od pouhých metodických konzultací a doporučení ověřených postupů, kdy vlastní analytické, syntetické a organizační činnosti provádějí pracovníci klienta, až po vytvoření a implementaci systému vzdělávání „na klíč“ a jeho rutinní provozování. Základní činnosti související s tvorbou a implementací systému vzdělávání jsou následující: 1. Analýza znalostí a potřeb organizace - Základním a pro kvalitní fungování komplexního systému vzdělávání nezbytným prvkem uceleného systému vzdělávání v oblasti výpočetní techniky je úplná analýza znalostí a potřeb organizace. V této první fázi je provedena úplná či statistická analýza stávajících znalostí a zkušeností pracovníků organizace. Souběžně se na základě současného či plánovaného využívání výpočetní techniky stanoví cílové znalosti na typických pracovních pozicích. Při těchto činnostech je nezbytná účast odborníků z odboru informatiky organizace v analytickém týmu, kde plní roli konzultantů s ohledem na plánované budoucí využívání informačních technologií a případné aplikace proprietárních softwarových systémů. Analýzu je možné doplnit i rozborem používaného software a identifikací potenciálních rizik vyplývajících z nekompatibility různých částí informačního systému. Výstupem této prvotní analýzy je souhrnná zpráva obsahující shrnutí zjištěného stavu používání výpočetní techniky a případná doporučení pro standardizaci používaného software. Zpráva obsahuje i základní teze budoucího využívání počítačových technologií a doporučení pro plynulý přechod k budoucímu stavu. 2. Tvorba číselníku znalostí - Po analytické fázi jsou pro typické pracovní pozice (obchodní cestující, sekretářka atd.) definovány základní okruhy znalostí, které slouží jako základ pro definici číselníku znalostí, tedy přiřazení kvalifikačních předpokladů pro jednotlivé pracovní pozice. Definice číselníku znalostí je základním výstupem pro budoucí personální práci v oblasti řízení lidských zdrojů. Jeho výsledkem je definice požadovaných znalostí pro typické pracovní pozice (obchodní cestující, sekretářka atd.). Požadované znalosti jsou stanoveny ve dvou základních kategoriích:Učebny applle Minimální nutné znalosti jsou souhrnem znalostí nezbytně nutných pro kvalifikované zastávání příslušné pracovní pozice. Doporučené znalosti definují souhrn dalších znalostí, které mohou přispět ke zkvalitnění činnosti pracovníků na jednotlivých pozicích. Mohou sloužit jako vodítko pro další průběžné vzdělávání pracovníků. Tyto informace lze vhodně zakomponovat do existujících personálních systémů, ale například i do nově tvořeného personálního systému klasifikace typových pozic (MPSV), kde by tyto znalosti měly být součástí kvalifikačních předpokladů jednotlivých typových pozic. Je rovněž vhodné u jednotlivých pracovníků evidovat jejich prokázané znalosti a zkušenosti. 3. Definice potřeb školení - Na základě předešlých fází přípravy systému vzdělávání lze přejít k návodu, jaké pracovníky a v jakých konkrétních oblastech je třeba vzdělávat. Tato oblast je opět rozdělena na vzdělávání potřebné pro dosažení minimálních nutných znalostí Potřeby školenía další vzdělávání pro získání znalostí na úroveň doporučených znalostí. Výstupem této fáze je seznam kurzů, které by měly odpovídat jednotlivým úrovním znalostí. Tento seznam je sestaven s ohledem na doporučení producentů software a obsahuje většinou seznam autorizovaných školení, který je nezávislý na konkrétním školicím středisku, což dává organizaci možnost nezávislého výběru mezi jednotlivými školicími středisky.
Seznam může obsahovat i možnost alternativních metod vzdělávání, jako například doporučené formy samostudia, vzdělávání prostřednictvím internetu, vzdělávacích CD a dalšími. 4. Školení a ověření znalostí Fáze realizace vlastního vzdělávání pracovníků je samozřejmě jednou z klíčových v celém systému. Maximální důraz je zde proto nutné věnovat kvalitě vzdělávacího procesu. Při zavádění systému je prvořadé vzdělávání pracovníků na úroveň minimálních nutných znalostí pro příslušné pracovní pozice dle číselníku znalostí. Při rutinním provozování systému vzdělávání je prováděno pouze zvyšování kvalifikace na úroveň doporučených znalostí. Vedle obvyklého způsobu, kdy kurzy provádí Počítačová škola GOPAS (ve vlastních učebnách nebo na pracovišti klienta), může i v této části většinu činností zajišťovat klient vlastními pracovníky. Konzultanti Počítačové školy GOPAS jsou v tomto případě zodpovědní za odbornou, technickou, metodickou a pedagogickou přípravu firemních lektorů. Ověření získaných znalostí jednotlivých pracovníků je prováděno formou testů absolvovaných pracovníky před kurzem a po ukončení kurzu. Forma a rozsah testované látky jsou doporučeny Počítačovou školou GOPAS a na přání klienta je možné jejich uzpůsobení jak po obsahové stránce (rozsah testované látky, důraz na některé speciální funkce), tak i po stránce jejich praktického provedení (klasická papírová forma, speciální software).
5. Pravidelná vyhodnocování získaných znalostí Hodnocení vzdělávacího procesu se uskutečňuje průběžně, zpravidla měsíčními zprávami s kvantitativními a kvalitativními ukazateli, včetně vyhodnocení efektivity a kvality vzdělávacího procesu. Podkladem pro hodnocení jsou výsledky závěrečných testů absolventů kurzů, hodnocení kurzů jejich účastníky a hodnocení průběhu kurzů lektory. Jednotlivá pravidelná hodnocení jsou agregována do souhrnných zpráv za delší časové období (zpravidla 1 rok), které slouží pro celkové zhodnocení efektivnosti vzdělávacího procesu klienta. Výhody komplexního systému vzdělávání Tvorba a realizace systému vzdělávání poskytuje klientovi kvalitní přehled o potřebných a skutečných znalostech svých pracovníků, umožňuje plánovat a realizovat potřebné změny kvalifikace při nástupech, změnách funkčního zařazení. Systém umožňuje rovněž identifikaci a plánování nákladů spojených se změnami software v informačních systémech a řízení procesů při organizačních změnách. Tím se stává efektivním nástrojem pro řízení a maximální využívání lidských zdrojů.