Zaměstnanec, který při výkonu práce může způsobit škodu, musí počítat s tím, že má zaměstnavatel právo požadovat náhradu. Obvykle jde o částku ve výši až čtyřapůlnásobku platu. V praxi však mohou nastat i situace, kdy je odpovědnost za škodu neomezená.

Kdy a v jakém rozsahu zaměstnanec odpovídá za škodu?

V prvé řadě je třeba rozlišit, zda zaměstnanec způsobil škodu neúmyslně a jestli se na ní nepodílí také zaměstnavatel, který porušil své pracovněprávní povinnosti. Obvykle dochází k následujícím situacím:

Zaměstnanec způsobil škodu neúmyslně a zaměstnavatel po něm může žádat odškodnění do výše až čtyřapůlnásobku průměrného platu, kterého dosahoval před tím, než způsobil škodu. Pokud zaměstnanec prokáže, že zaměstnavatel nesplnil zákonem stanovené povinnosti (např. nezajistil odpovídající školení o bezpečnosti práce, neposkytl ochranné pomůcky apod.), odpovědnost se snižuje a za škodu odpovídají obě strany.

Zaměstnanec způsobil škodu úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek a zaměstnavatel po něm může žádat náhradu škody v její plné výši.

Je třeba podotknout, že náhrada škody odpovídá ceně věci v době bezprostředně před poškozením a zaměstnanec ji může uvést do původního stavu.

Odpovědnost je neomezená také v případě schodku na svěřených hodnotách (zboží, materiál, hotovost, ceniny…). Zaměstnanec však musí se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.

Jak se proti škodám chránit? Pojistěte se!

Lidé, kteří se při výkonu práce nechtějí vystavovat riziku odpovědnosti za škodu, mohou uzavřít pojištění odpovědnosti zaměstnance. Případnou škodu hradí zaměstnavateli pojišťovna.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v zaměstnání je vhodné pro většinu zaměstnanců, ale také v případě tohoto produktu platí, že pojištěnec přebírá odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či návykových látek.