Majitelé garáží a garážových stání mají o starost méně, alespoň co se ochrany vozu před krádeží týče. Ostatní musí spoléhat na štěstí a zabezpečovací systémy, které už jsou často běžnou výbavou auta.

Noční můra všech majitelů vozů je stejná. Přijdou na místo, kde zaparkovali své auto, a ono tam není. Najít zcizené auto se povede málokdy, a tak je lepší se snažit svůj vůz dobře zabezpečit. V současné době nám k ochraně vozu pomáhají tři typy systémů zabezpečení.

· Vyhledávací systém, který pomůže auto vyhledat a určit jeho umístění, když už ke krádeži došlo. Zlepší se tak dohledatelnost automobilu.

· Autoalarm, tedy signalizace napadení vozidla. Když se někdo snaží do auta dostat nebo se pohybuje v uzamčeném autě, spustí se pronikavý zvukový signál a upozorní tak na nestandardní situaci.

· Imobilizér, systém blokování startu. Ten zabrání nastartování auta bez originálního klíče, s autem tak nelze odjet.

Právě třetí typ je velmi oblíbený a u nových aut patří k základní výbavě. Jednoduše řečeno, jedná se o integrované elektronické zařízení, které komunikuje s čipem vysílajícím kód a současně s řídící jednotkou. Čip je nejčastěji v plastové krytce klíče od auta a celý princip zabezpečení je prostý. Pokaždé, když dojde k novému spuštění motoru, se vygeneruje kód potřebný k nastartování. Pokud je správný, lze bez problémů nastartovat a s autem odjet. Pokud ne, nikam nepojedete, protože imobilizér nepředá do řídící jednotky informace, a tak dojde k zablokování palivového systému. Je tak zamezeno odjezdu auta i v případě, že by se někdo pokusil po vzoru filmových hrdinů nastartovat propojením drátů pod volantem. Tato technika startování už patří díky moderním technologiím opravdu jen do filmu.

Majitel s originálním klíčem auto nastartuje bez problémů, ale případnému zloději se to nepodaří. Moderní vozy generují pokaždé nový kód, starší automobily jej mají pevně daný a neměnný.