Paradentóza zní jako problém starších lidí. Jenže začíná tiše, nenápadně a mnohem dřív, než si myslíte. A profesionální dentální hygiena je způsob, jak jí zabránit ještě předtím, než napáchá škody.

Paradentóza začíná nevinně

Paradentóza je zánětlivé onemocnění, které postupně ničí tkáně držící zuby v čelisti. Začíná zánětem dásní, pak napadá i kost, vazivové tkáně a nakonec vede ke ztrátě zubů. Není to proces, který se odehraje za měsíc. Trvá roky, někdy desetiletí. A právě proto je tak zákeřná. Když už je problém natolik vážný, že jej začínáte řešit, už, bývá někdy pozdě.

První fáze se jmenuje gingivitis. Dásně začnou krvácet při čištění zubů, jsou zarudlé a oteklé. Většina lidí si myslí, že krvácení je normální, nebo že si zuby čistí moc agresivně. Není to pravda. Zdravé dásně nekrvácejí. Vůbec. Když vidíte krev na kartáčku, signalizuje to zánět.

Gingivitis vzniká kvůli plaku, lepkavému povlaku plnému bakterií, který se tvoří na zubech každý den. Čistíte-li si zuby nedostatečně, plak ztvrdne a změní se v zubní kámen. A ten už kartáčkem neodstraníte.

Proč je zubní kámen tak problematický?

Zubní kámen je ztvrdlý plak nasycený minerály ze slin. Vytváří drsný povrch, na kterém se lepí další bakterie. Těm se tam daří skvěle – mají teplo, vlhko, zbytky jídla a ochranu před kartáčkem. Množí se, produkují toxiny a ty dráždí dásně.

Dásně na to reagují zánětem. Otékají, ustupují od zubů a vytvářejí mezery mezi dásní a zubem, takzvané parodontální kapsy. V těchto kapsách se hromadí další bakterie, které už jsou ještě hůř dostupné. Zánět postupuje hlouběji, napadá vazivové tkáně a kost držící zub.

Když kost začne ustupovat, zub se uvolňuje. Nejprve nepatrně, pak víc a víc. Nakonec vypadne nebo ho musí zubař vytáhnout. A to celé probíhá pomalu, takže si často ničeho nevšimnete, dokud není problém vážný.

Co dělá dentální hygiena jinak než váš kartáček?

Profesionální dentální hygiena odstraňuje zubní kámen tam, kam váš kartáček nedosáhne. Hygienistka používá ultrazvukový přístroj, který rozvibruje a odlomí kámen ze všech povrchů zubů. I pod okrajem dásní, kam vy sami nevidíte.

Pak přichází na řadu airflow nebo pískování. Jde o proud vzduchu, vody a jemných částic, který odstraní zbytky plaku, pigmentace z kávy, čaje nebo kouření. Povrch zubu se stává hladký. A to je podstatné. Na hladkém povrchu se plak tvoří pomaleji než na drsném.

Leštění je další krok. Hygienistka používá rotační kartáček s pastou, která vyhladí mikroskopické nerovnosti na sklovině. Zuby jsou po leštění lesklé a opravdu čisté. Bakterie se na tento povrch hůř přichytávají.

Závěrečná fluoridace posílí sklovinu a chrání ji před kyselinami z bakteriálního plaku. Fluorid remineralizuje drobné defekty v povrchu zubu a snižuje riziko kazu.

Pokud hledáte místo, kde vám tyto výkony provedou opravdu důkladně, na této klinice plastické chirurgie provádí i dentální hygienu, bělení zubů a ortodoncii.

Pouhé domácí čištění nestačí

Řeknete si: dobře si čistím zuby každý den, stačí to? Bohužel ne. Domácí čištění je základ, bez něj byste měli problém během týdnů. Ale i při perfektní domácí hygieně vám nějaký plak zůstane na zubech. Typicky na zadní straně dolních řezáků, v mezerách mezi zuby nebo pod okrajem dásní.

Za několik dnů tento plak ztvrdne. Za týdny se z něj stane kámen. A ten už kartáčkem, ani tou nejlepší elektrickou hlavicí, nedostanete pryč. Potřebujete profesionální nástroje.

Mezizubní kartáčky a dentální nit pomáhají, ale nedostanou se dostatečně hluboko pod okraj dásně. Ústní sprcha vymývá zbytky jídla, ale kámen nerozpustí. Ústní voda zabíjí bakterie na povrchu, ale pod kámen se nedostane.

Profesionální dentální hygiena je proto nutný doplněk domácí péče, ne její náhrada. Ani jeden z těchto kroků sám o sobě nestačí.

Jak často chodit?

Pro většinu lidí je ideální interval šest měsíců. Zubní kámen se tvoří postupně a za půl roku se nahromadí dost na to, aby ho bylo potřeba odstranit, ale ne natolik, aby stihl napáchat vážné škody.

Někteří lidé potřebují častější návštěvy. Kuřáci, diabetici, lidé s oslabenou imunitou nebo ti, kteří už mají mírnou paradontózu, by měli chodit každé tři měsíce. Tvorba zubního kamene u nich probíhá rychleji nebo je jejich odolnost vůči zánětu nižší.

Naopak máte-li vynikající hygienu, nekouříte, nemáte sklon k tvorbě kamene a dásně jsou zdravé, stačí vám hygiena jednou ročně. Ale tohle rozhodne zubař nebo hygienistka na základě stavu vašich zubů.

Co se stane bez pravidelné hygieny?

Gingivitis přejde v parodontitidu. Zánětem dásní se nikdo moc nestresuje, protože alespoň zpočátku nebolí. Ale když zánět zasáhne kost a hluboké tkáně, je to problém. Parodontální kapsy se prohlubují, kost se resorbuje a zuby se uvolňují.

V tomto stádiu už běžná dentální hygiena nestačí. Potřebujete parodontologické ošetření – hlubší čištění pod dásněmi, někdy i chirurgický zákrok. Je to bolestivější, dražší a časově náročnější. A co je horší, ztrátu kosti už nevrátíte zpátky. Ta škoda je trvalá.

Lidé s pokročilou paradentózou často ztrácejí zuby už ve čtyřiceti nebo padesáti letech. Implantáty, můstky a zubní náhrady je pak stojí statisíce. A dalo se tomu předejít půlhodinovou návštěvou každých šest měsíců.

Udržujte své dásně v kondici

Pravidelná dentální hygiena není zbytečná rozmařilost. Je to jediná spolehlivá ochrana před nemocí, která vám tiše a nenápadně ničí zuby. Paradentóza nebolí, dokud není pozdě. Proto ji musíte zastavit dřív, než začne. A to zvládnete jen s pomocí profesionála, který dostane bakterie a kámen z míst, kam vy sami nikdy nedosáhnete.